Když se pustíš do renovace dřevěných lišt, často se řeší především barva a finiš, ale zapomíná se na povrch, který rozhoduje o tom, jak bude výsledek vypadat po letech. Právě lak v profilech u lišty bývá místem, kde se nejvíc projeví rozdíl mezi pečlivou a uspěchanou prací. Profily jsou drážky, zaoblení a přechody, kde se lak chová jinak než na rovině. Pokud je přelakuješ stejně jako plochu, může se stát, že v rozích zůstane lak nahromaděný, jinde zase proteče a vytvoří mapy. Než začneš, prohlédni si lištu proti světlu a prstem přejeď hrany. Zjistíš, kde je povrch savý, kde je starý nátěr popraskaný a kde drží jen silou vůle. Tyto informace určí, jak budeš postupovat dál.Při samotném nanášení je klíčové nepracovat se štětcem naplocho, ale vést ho po směru profilu. Užší štětec ti umožní dostat se do drážky, aniž bys lak přelil přes hranu. Pokud pracuješ se stříkací pistolí, nastav nižší tlak a drž trysku dál od povrchu, aby se lak v profilech nerosil do kapek. Vždy nanášej tenčí vrstvy a mezi nimi nech povrch dokonale zaschnout. Tlustá vrstva v záhybu totiž schne déle, než se zdá, a při dalším nátěru se může zvednout nebo zůstat lepkavá. Dobrou pomůckou je osvětlení z boku. Jakmile světlo odhalí stékající kapku nebo suché místo, hned to řeš. Nečekej, až bude celá lišta hotová.Závěrečná kontrola rozhoduje o tom, zda bude lak v profilech vypadat jako přirozená součást dřeva, nebo jako cizí vrstva. Přehlasuj každou drážku nehtem v rukavici, abys poznal, jestli je povrch spojitý. Pokud narazíš na měkké nebo lepkavé místo, nezkoušej to přelakovat silnější vrstvou. Raději tenký problémový úsek přebrus jemným brusným papírem a nanes novou slabou vrstvu. Mezi vrstvami udržuj pracovní prostor bez prachu, protože v profilech se usazuje mnohem víc než na rovině. Nakonec nech lištu schnout v klidu a nepřemisťuj ji, dokud lak v profilech dokonale nevytvrdne. více zde zde není slabost, ale způsob, jak dosáhnout toho, že se výsledek nebude muset za rok předělávat.
